A ještě doprovodný text ze sborníku Dna nové techniky 1985:

Nechci vám brát iluze o podpovrchové tramvají, ale v osmdesátých letch bych schváleny projekt Metroprojektu, obecně považovaný za paskvil. Už pro to, že uvažoval se zrušením všech ostatních tramvajových tratí. No a před rokem 1989 se začal projekčně připravovat první úsek od hlavního nádraží s přemostěním souběžně se železničním viaduktem do prostoru autobusového nádraží u Grandu, kde měl jít pod zem a vést parkem na Kolišti do Kounicovy. Samozřejmě výstavba technologií hloubení z povrchu. Myšlenka tunelu pod Špiberkem už tehdy byla opuštěna.
Tedy soudruzi už tehdy dokázali domrvit jinak rozumné úvahy o podpovrchových úsecích tramvají.

Ano, za všechno můžou zase jenom odsunovači Probůh nech si tahle svá moudra pro sebe. Děkuju. Naopak, právě kvůli odsunu se o diametru začalo znovu mluvit. Všechny plány odsunutého nádraží s diametrem počítají. Naopak, žádný plán nádraží v centru s ním nepočítá. Nicméně diametr momentálně hlavně blokuje MD, které ho financovat nechce, s čímž ale nemá odsun nic společného. Další problém pak může, ale nemusí, souviset i s tímto: Brno nemůže přestavět ošklivý podchod u nádraží, je to „území nikoho“. Díky tomu se nemůže s s podchodem pod nádražím ani hnout a to může být problém i pro diametr.

Zajímavé počtení a nadčasový závěr. Některé myšlenky se postupem času vracejí - jako např. spojení Juliánova a Líšně. Některé vycházejí z osvědčených historických zkušeností - viz trasování diametru od Maliňáku pod Kobližnou, Svoboďákem, Dominikánskou a Pekařskou na Mendlák. Osobně si myslím, že je škoda nerealizace tunelu pod Špénou - ulehčil by přetížené Husově, zjednodušil by provoz na kóřižovatce u červenýho kirchu a zrychlil by spojení z Čáry na Mendlák. a že kraj zachrápal se železničním diametrem, o tom žádná. Samozřejmě za to můžou odsunovači, kteří se diametru bojí jako čert kříže, protože by se ukázalo, že rola v centru po převedení tišnovky pod zem kapacitně stačí i na budoucí rychlovlaky.

Klasická pouliční šalina má svoje nezpochybnitelné klady, bohužel ji na vstupech do centra brzdí zatížené křižovatky s MMO, kdy d12 ho kříží dokonce 4x! Eliminace těchto kolizních míst by rychlost v centrální části výrazně zvýšila. Znamenalo by to ale prakticky celý šalinový okruh (snad s výjimkou Husovy) včetně vstupů na něho zakopat do úrovně -1 a vyřešit kolize na radiálách důslednou preferencí, případně mimoúrovňovým křížením (typicky Pionýrská - Kotlářská, ale taky Vídeňská - Poříčí).

Taková srdcovka je v Olomouci u nádraží na nákladní kolej.

No, kdyby kolejová křižovatka byla v ostřejším úhlu a železničního typu (bez jízdy po okolcích), bylo by to pro jízdu směr ústřední hřbitov přínosné...nebo celé rozvětvení komplet předělat, přejezd zabezpečit....je fakt, že tím se ale moc času neuštří kvůli esíčkovitému nájezdu do prostřed komunikace.
Pod Krematoriem je to asi nejvhodnější adept. Nepůjde o rozhledy, vše musí být řádně zabezpečeno.

Co se týče Švermovi a Komína (triangl a hlavně nájezd ze smyčky), čili odbočení s poměrně malým poloměrem a nedostatekem místa, kde je zvýšení rychlostí sledováno pro hlavní směr v přímé, klidně i mírně na úkor odbočného směru, který by dával vždy přednost, bylo by zajímavé řešení po vzoru jednoho (myslím, že německého) města, odkuď pochází přiložená fotka v příloze. Někde jsem to našel na netu, možná mám i odkaz někde. Toto řešení by pro hlavní směr znamenalo naprosto hladký průjezd, zatímco z odbočky by vůz pomale přeskákal.
Na podobném prncipu je u Šantovky v Olomouci založeno křížení s železnicí, kde šikmo (a to je důležité) křižuje trať tramvajová dráha, která přeskakuje bohužel (u vlečky bych si dokázal představit to stejné v opačném gardu, ale drážnímu úřadu by se to nemuselo líbit:) Vůbec otázka, jestli by se to řešení z fotky vůbec v našich podmínkách podařilo prosadit...ale i ta "běžná rychlostní výhybka" byla na schválení asi oříšek...
Co se týče zadlážděných nebo zaafaltovaných tratí, to někde mám zajímavou fotku (musím pohledat) ještě navíc se splítkou, kde je zrychlenému průjedu nepomohla jízda po nákolcích ale rovnou PHS, což je ale dost drahá zležitost.

Celní určitě ne, protože je trať blízko oblouků a přejezdu. Nahoře pod Krematoriem by to bylo fajn, Švermova by se minimálně směrem z centra taky hodila a v Komíně jsem taky pro, pokud by se o tom uvažovalo aspoň od Pisárek do Bystrce, zase záleží, jaké tam jsou rozhledové poměry a tak.

Jsou výhledově v plánu ještě nějaké rychlostní výhybky?

Napadají mě místa jako je výhybka Modřice/Ústřední hřbitov, trojúhelník u vozovny Komín, Švermova, výhybka u Krematoria a Celní. Nic víc mě teda nenapadá, pokud jdou rychlostní výhybky umístit jen na samostatném tramvajovém tělese...

Již několikrát bylo z vedení DP oficiálně komunikováno, že k instalaci zabezpečovacího zařízení a tím zavedení jízdy plnou rychlostí dojde nejpozději do 30. 4. 2020.

Jak je to s fungováním rychlostní výhybky na trati do Líšně (SS×Mifkova)? Psalo se tu myslím o nějakém zkušebním období - trvá ještě? Stále se přes ni projíždí krokem, alespoň v těch pár případech, kdy jsem tu cestoval.

Stránská skála už hlavně zjišťovacím řízením před pár lety prošla: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_JHM1398

Nikolivěk. Územko pro ŽUB vydal (resp. potvrdil jeho vydání) Krajský úřad Jihočeského kraje.

Peno: Ale to snad nebyl místně příslušný úřad, ale přímo soud.

Pokud bude obnovení v původní stopě trati, bude to jen reko, ale v době ústupků DP se ta trať měla částečně posunout a pak už by to chtělo nějaké ty ouřední 3,14čičandy navíc. Jak je to v plánu nyní, původní stopa nebo opět ústupek v posunutí části úseku?

Já měl za to, že v případě, kdy by místně příslušný úřad mohl být předpojatý, může případ řešit jiný úřad. Mám pocit, že tak to bylo například v případě odsunu brněnského hlavního nádraží, které řešili někde v jižních Čechách. Ale nejsem odborník a nebudu předstírat, že jsem.

Můžou požadovat klidně hlukovou a rozptylovou studii - i u rekonstrukce. Sice jsem se s tím ještě nesetkal, ale tady je možné vše. Při nejmenším je to další věc, která pak jde napadnout. Pravdou ale je, že samotná EIA by zde být neměla.

P.S.: Musíš omluvit moji neznalost. Jsem jen běžný řadový asistent ředitele, projektový manažer, skladník, správce vozového parku a majitel jednoho stolu a jednoho notebooku (a tří časopisů) na mém pracovišti. Tedy ani právník a už vůbec ne úředník A po minulé akci, kdy jsem žádal o rozdělení pozemků a neb jsem to do........vil, tak se to překlopilo do územního řízení s nutnou návštěvou úřadu, za což mi zaměstnavatel docela vynadal , mám zakázáno být také žadatelem nebo jeho nohsledem.

V tomto případě by se EIA vůbec neměla posuzovat.
Nezapomínejme, že se nejedná o novostavbu, ale rekonstrukci.

Ještě upravím: pokud stavba vyžaduje zjišťovací řízení EIA (předpokládám, že zde asi nejspíše bude), je celý proces o něco složitější a mám za to, že není možné využít mnou uvedených kliček, ale to by jistě člověk, který se tím na ouřadě živí, řekl lépe. Jinak odvolat se také může samotná městská část (v tomto případě Líšeň a pokud chápu správně, tak i Slatina). Odvolání probíhá, pokud se nepletu, prvně na úrovni MČ, při zamítnutí dále vždy k o stupeň vyšším instancím - tedy další v řadě je magistrát a tady se to většinou na několik let zasekne. Napadnutí procesního řízení jde rovnou na soud (a zde pět let žádná míra).

To je jen sdělení k seznámení s podklady - tam o nic nejde a nejde to v podstatě ani právně napadnout (stejně je to bezvýznamné). Zajímavé by bylo pro případné chyby prostudovat samotné podklady, a následně kvůli chybám v procesním řízení také samotné ÚR, až bude vydané. Například špatná čísla pozemků by mohla být dobrá zábava. Napadnout pak lze jak ÚR, tak vypořádání ÚR s námitkami zúčastněných (buď jednotlivě nebo jako celek), dále také samotné rozhodnutí DOSS (a to buď jednotlivě nebo jako celek), případně celé procesní řízení. A dost pochybuju, že se tak (minimálně ze stran obyvatel "při trati") nestane. Bez platného pravomocného ÚR se pochopitelně nelze posunout nikam dál, pomoci by ale mohl §85, odst 2a Správního řádu, případně existuje také předběžná vykonatelnost ÚR (které se ovšem každej úředník celkem oprávněně bojí). S tímto ale musí být počítáno již před samotným zveřejněním a vydáním ÚR, tedy nejlépe rovnou v žádosti. Dále nevím, nejsem úředník, i když si tak občas v práci připadám.

Od MČ Líšeň je to nejspíše proto, že to pod MČ Líšeň spadá. Stavební úřad si jaksi nemůžeš vybírat dle libosti.

Vzhledem k tomu, že je to od MČ Líšeň, tak si říkám, jestli tam ty chyby nejsou záměrně, aby se to pak mohlo potopit Nechápu, proč to nedali nějakému jinému úřadu, protože Líšeň, jako zainteresovaná MČ, nemůže být v tomto projektu nezávislá.

Doufám, že nepůjdou napadnout ty chyby, které tam mají. A je jich dost. U několika pozemků prohozené cifry, u DPMB jednou adresa na Hlinkách a jednou na Novobranské ....

A dnes zveřejněno :

Veřejná vyhláška - Sdělení - Znovuzprovoznění tramvajové tratě Stránská skála - Líšeň, Holzova
https://www.brno-lisen.cz/2020-01-10-4/f16366

no jediný čeho se tím dosáhlo, tak toho, že na tom rozestavěným domě hned u trati na Drčkove se začlo ve velkým pracovat... zatímco předtím několik let stál jak ještě před pár rokama kasíno nad dálnicí, tak teď už má okna a každej den na něm někdo dělá

Z vedení na školení zaznělo cosi o tom, že se aktuálně řeší právě správní řízení ohledně odstranění cernych staveb. Prý původně podnik podal vstricnou ruku, trat o kousek posunout a vybudovat jim tam navíc pristupovou cestu, čehož hned zneužili a proto se tam zatim nic neděje. Ale doufejme, že ne navždy.