Stupeň opravy kolem Kuldovy město zkomunikovalo zcela nedostatečně. Mohlo si ušetřit hodně zlé krve. Přitom důvod provizoria je legitimní - přesun šimického nádru směrem k mostu a jiné uspořádání celého prostoru.
K poznámce mnadenicka na Lesnickou jenom dodávám, že mi starosta severu neofiko sdělil, že důvod nezahájení opravy byl v neshodě o zastávce Tomanova u Scherebrových zahrádek. Nejspíš podobný problém jako na Údolní. Takže se ještě dlouhá léta bude jezdit po polo či téměř rozpadlé trati, bo na jaře začne reko Merhautky, která ji teda taky potřebuje, jako prase drbání.

I kdyby se to udělalo naráz tak by to ve výsledku asi moc ničemu nepomohlo, protože konec rekonstruovaného úseku ve směru na osadu má zase návaznost na přestavbu Židenického nádraží a realizaci přestupní vazby mezi nádražím a tramvajovými zastávkami Kuldova, které by v rámci toho měla čekat změna uspořádání.

Ono to tak jednodušše nejde udělat všechno naráz, je tu spousta faktorů. Ale je rozumný, udělat na zbytku ramene, když už je bez provozu, adekvátní opravy/rekonstrukce tratě při zvážení, co a kdy se plánuje do budoucna. Ale plány je nutné brát s rezervou (za 5 let se bude dělat kompletní rekonstrukce ulice = za 10-15 let ... lepší je počítat na stranu bezpečnou).

Otázka jaké plány jsou s Bubeníčkovou mezi Kuldovou a Osadou, kde provedli tramvajovou trať komplet, ale předpokládám, že při rekonstrukci nádraží se i tady bude kompletka se sítěma a taky změnami uspořádání. Autobus zde po kolejích nejezdí (krom nájezdu od Osady do Kuldové) a uspořádání komunikace je velkorysé. Já bych tady vyměnil svršek (nové lože, pražce a kolejnice) a zapaneloval lepšíma panelama z výzisku (střednědobé opatření). Z panelů a asfaltu bych udělal jen Kuldovu i adekvátními nájezdy do sdruženého pruhu.
Zastávka Kuldova je taky drahej špás - rekordní délka nástupišť kompletně v provedení s kaselskými obrubníky v celé délce (jsou velké, těžké a hlavně drahé), přitom zde pravidelně jezdí jen 64 a rozjezd. Ale zajímavé, že už do místa křižovatky s Šámalovou panely DZP od zastávky Kuldova neprotáhli o 15m a nechali stávající svršek s panely, když zrovna tady přejíždí více silničních vozidel přes trať.
Záhada je taky mezi touto křižovatkou a Vojenskou nemocnicí: užití postraních zádlažbových panelů jen na jedné straně - no kdo tohle ví, jaký to má důvod?

Každopádně v Brně ta nekoncepčnost adekvátních došasných oprav a rekonstrukcí různého rozsahu je znát. Například u Komárova byl 2.extrém - kompletní trať na panelech na 4 roky, než se sundala. Zatímco na Lesnický se vesele jezdí a jezdí a čeká. Předražené 1 měsíční flikování Štefánikovy s velmi sporným výsledkem v porovnání s náklady (už nevím, kde jsem to našel, ale v hlavě mám něco o 16mil.Kč - ale teď možná kecám, nemůžu to už najít). Pražce zůstali (jen výměna upevňovadel, kolejnic a vybraných zádlažbových panelů) - houpe to míň, ale houpe. To by je ubylo aspoň u zastávek pro nájíždění náhr. busů a rozjezdů to přetáhnout asfaltem (jako to najednou jde na Křenové a to rychleji mnohem).
Příkladů, kde zvolený rozsah opatření hlava nebere, bych asi našel víc.

Ondra K.: A to je přesně ta špatná organizace oprav a rekonstrukcí v Brně, je to padlé na hlavu, tolik měsíců to bylo zavřené, aby to pak znovu zavřeli? To měli udělat už naráz vše.

V úseku cca mezi zastávkami Vojenská nemocnice a Kuldova se v budoucnu počítá s celkovou rekonstrukcí uličního prostoru, takže je pravděpodobné, že v daném úseku proběhla pouze oprava trati a celková rekonstrukce TT proběhne až v rámci této akce.

To ten kousek nemohli opravit celý zgruntu? Takhle mohla být celá radiála od Maliňáku po SO v naprostým cajku. Jinak v Brně má nový asfalt skutečně jepičí životnost. Na Cejlu kousek od místa, kde se letos o velikonocích vyvalil paro či horkovod opět rozkopáno

Ono je mezi Brnem a Prahou je rozdíl v používaných konstrukcích. Zatímco v Brně jsme si oblíbili prefabrikované panely DZP (VUIS), vyvinuté podle mě zejména do křižovatek, i na běžné trati. Tam, kde se v ulici jezdí až 50 km/h je znát, že tato kce je citlivá na správné uložení a většinou je to znát na niveletě jednotlivých kolejnicových pásů - pak se tramvaj kejvá. Směrové vedení si myslím, že s preciznějším přístupem při montáži kolejnic nemusí být takový proflém. (https://www.prazsketramvaje.cz/view.php ... 2006041495)
V Praze například teď ve velkým frčí takzvaný W-tram (https://www.prazsketramvaje.cz/view.php ... 2013022701)
V Ostravě např. u rekonstrukcee nádržaní šli myslím klasikou - dřevěný pražci v loži, podbitý do polohy a zalitý do asfaltu.
Od Vojenské Nemocnice směrem na Osadu (tam, kde jsou nový zákrytový panely - nepochopitelně asymetricky) je původní svršek na dřevěných, resp. betonových pražcích. Tam se měnily upevňovadla, možná to lokálně podbily, ale co se týče GPK, tak zázraky s tím udělat nešly. A Kuldova-Osada najednou zase vzaly "celý kufr" na oblíbených DZP panelech.
Na mostě s důvodu výšky kce jsou BKV panely. Od křižovatky po Nemocnici asi (vzhledem k rychlosti) takové požadavky na přesnost nejsou. Tam mně to ani nepřišlo. Od Nemocnice po Osadu uznávám...trochu to houpe:) Tím nemyslím jen při nájezdu do oblouku - začíná působit odstředivá síla, ale často i v přímé - to když jeden kolejnicový pás se propadne mírně oproti druhému (zborcená kolejnice)...ale kam se to hrabe na Lesnickou:)

Po Zábrdovické jsem taky ještě nejel, takže nemůžu soudit. Co se týče srovnání s Prahou, tak pražský DP používá jiný profil kol, což minimálně na hluk bude mít určitě vliv.

Ale i oblouk se dá udělat pořádně..

Šalinou jsem přes zábrdovický most ještě nejel, ale autem jsem si to vyzkoušel a zásadní připomínky nemám. Jestli to kymácení není tím, že rovné je v tom úseku poskrovnu, oblouk střídá oblouk.

Navážu na diskuzi o plentách v sekci T3:
jak už v diskuzi padlo, plenty na výsledný zvuk mají pramalý vliv. Nicméně po nedávné zkušenosti z našeho hlavního města mě udivuje jeden zásadní rozdíl mezi Brnem a Prahou:
zatímco v Praze je průjezd zatáčkami tichý i v podání starých strojů T3, jízda je plynulá a dynamická i na starších TT, v Brně většina vozů vydává mnohem více hluku i v podání moderních strojů jako je 13T. A to nemluvím o tom, že dnešní jízda po nové trati ze Staré Osady byla jako každá jiná - pomalá, vůz se kymácel ze strany na steanu a neustále poskakoval (nerovnost trati?)
Je to spíše řečnická, ale to je tak těžké kvalitně provést rekonstrukci TT?

Ne, smyčka Zvonařka byla zrušena bez náhrady.

Je v plánu na trati do Komárova nějaká smyčka které by nahradilo smyčku Zvonařka?

V jakém stavu je projekt prodloužení trati z Merhautové na Halasovo náměstí?

Nevím, jak letos, ale nepamatuju, že by o víkendu při památce zesnulých byly K2 na d-5 nějak extra přeplněné.
Naopak zde byly situace, kdy byla posilována právě K2 na úkor sólo T3, které zde byly o víkendech běžně v provozu.

Když se nemůžete dostat do 5, tak přestupte od Poříčí k ÚH na 2.

Která? Podle vypravenosti tam jsou samé K2/Anišy.

Nestačí vám tam 13T?

Taky to nechápu, přitom na 2 a 6 jsou...

Nechápu, proč dnes nejsou na d-5 kapacitní soupravy.

Hm, to se vyplatí...

To by asi nebylo moc dobré couvat na hlavase , 12 dojede na druhou kolej, vyhodí lidi, režijně Rooseveltovou přes Náměstí Svobody na Hlavas a potom s lidma na Nový Sady dale na Technologický Park

Mám nadcházející výluku na Křence chápat tak, že dvanáctka dojede na hlavas a odcouvá na Masaryčku? Nebylo by jednodušší ji otáčet jako osmičku na Maliňáku, případně ji vést polookružně přes centrum?

A na základě čeho se po x letech konečně upravily intervaly a hlavně normy pro maximální délku ? Celý léta DP brečely po delších soupravách a teprve až se začly zkušebně provozovat a začlo se o tom mluvit, tak to šlo. Výmluvy na vozovnu jsou stejnej problém. Vždycky se to nějak udělá tak aby se ušetřilo. I za cenu spřahování a všech možnejch omezení .. Jakejkoliv větší nákup to zas zabetonuje na 20 let..

Pak se nabízí otázka, zda bude dřív plně autonomní šalina, nebo nová vozovna schopná pojmout delší vozy. Ale pořád mám za to, že ulice ve městě a zejména křižovatky nejsou z mnoha důvodů vhodné pro extrémní délky souprav, tedy cokoli co je delší než současná typická kombinace LF2+LF1.

Gold: v době nedostatku řidičů je lepší varianta navyšování kapacity právě cestou delších vozů, než kratších intervalů. Ale asi je to hudba velmi vzdálené budoucnosti.