https://www.idnes.cz/brno/zpravy/brno-s ... pravy_krut

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region ... 90531.html

Tak jsem se nedávno dotazoval, jak to s tímto vypadá a dnes tu máme odpověď. Ministerstvo dopravy zamítlo odvolání spolku Voda z Tetčic vůči jednomu ze čtyř stavebních povolení na Žabovřeskou, takže se může začít stavět v plném rozsahu. Třikrát sláva.


Tak to by bylo úplně nejlepší. Teď jen zaklepat do dřeva, aby to tak i dopadlo.

To netuším, ale tak dva měsíce bude trvat, než se podepíše smlouva. U takto velké stavby se nejspíš bude moci hned začít s nějakými přeložkami sítí apod., práce na vlastní trati podle mého letos ještě nezačnou. Vždyť není projekt, natož stavební povolení...

Já si jenom říkám, jestli to zase "opravili" technologií Super Crete, tak to do dvou let popraská a opadá.

Souhlas, je to paráda, pokuď by to zas přetřely na šedo jak před lety nebo nechaly beton jen tak, tak by si taková plocha o posprejování jen říkala a né každý by tam tvořil pěkné věci.

Takže reálné první "kopnutí do země" můžeme očekávat kdy?

Projekt už má pravomocné územko celkem dlouho, takže vítěz soutěže bude zajišťovat pouze stavebko.

TT ke Kampusu má stavitele, byl vyhlášen výsledek VŘ. Vítěz má za úkol zajistit mmj. i projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení a teprve následně stavět. Doba realizace projektu je 41 měsíců, ke zprovoznění by tedy mělo dojít do konce roku 2022.
https://zdopravy.cz/novou-tramvajovou-t ... vem-29050/

Na zastávce Ondrouškova byla opravena betonová zeď, která se již rozpadala. V rámci opravy byla opatřena zajímavou grafikou - co na to říkáte? Určitě lepší, než co tam bylo...

Nejsem cyklista, ale přijde mi všeobecně, že se dělá dost málo pro bezpečnost tohoto druhu dopravy. Často chybí přejezdy nebo nadjezdy u velkých ulic jako Křenka, Koliště nebo Vídeňská, natož na Údolní, kterou jde mimochodem objet právě těma bočníma uličkama, ve kterých fakt není moc místa. Úplně jiný případ je Lerchova, na které by se cyklopruh pohodlně vešel na pravý chodník od šišatého kruháče ke školám. Kdyby navazoval někam do zahrádek a dolů tak, aby člověk nemusel po Mučednické na Tábor, tak by to mělo smysl, protože po Hrnčířské od Právnické fakulty MU dolů je cyklopruh s asfaltovým povrchem jako součást chodníku a dá se jet pohodlně až na Botanickou, kde je zase od Cihlářské až někam k Táboru zase cyklopruh součástí chodníku (na té Botance). Ovšem úplně všude chybí vyznačené cyklopřejezdy společné s přechodem pro chodce, vyhláška o dopravních značkách i zákon 361/2000 Sb. o silničním provozu tuhle společnou vodorovnou značku znají, takže prostě jen líné město, potažmo městské části. Postupně by tak mohla konečně vzniknout nějaká síť stezek, jenže zase by se muselo na určitých místech chtít.
Jinak jako nevidomý upozorňuji na článek, že nevidomým dělají problém tzv. pojížděné mysy, je to nesmysl, který vyplodili na Idnesu, aniž by text redaktorka konzultovala s tím, koho cituje. Problém to není, pokud jsou na místě naváděcí pásky a signální pruhy s tou vystouplou kostičkovou dlažbou, navíc pomáhá prostým pošlapem poznatelná dlažba, když je chodník vydlážděný větším formátem dlaždic, než silnice, nebo když je silnice na tom ostrůvku vydlážděná kostkama podobného formátu, jaké se dávají do autobusových zálivů.
Tak jen na okraj, abyste ten článek nebrali vážně.

Upřímně ani ten přechod nechápu, co se řeší každý den chodím přes cestu v blízkosti zastávky Všetičkova v různé časy a v 9/10 případů nejede nic. Pusto prázdno. Jestli se dodělá, ok, ale nic to nezmění. Lepší je učit lidi na to, aby se pořádně rozhlédli, než na to, jestli je tam přechod (v místech, kde je menší provoz).

Stížnosti na chybějící přechod bych bral jako oprávněné, nicméně cyklistická doprava není řešena naprosto po právu. Kdyby se měly dělat cykloopatření i na tak málo frekventované ulici jako Údolní, tak je můžem dělat fakt úplně všude.

Prostor pro výjimky je, akorát se musí být vůle tu výjimku kvalitně zdůvodnit a obhájit. Bohužel český národ je v tomto poměrně submisivní.
(To není jen o dopravních stavbách, např. v Bruselu dosud čekají na žádost o výjimku na pomazánkové máslo a ono nic.)

Rekonstrukce Údolní za stovky milionů nepomohla chodcům ani cyklistům


No a proč tam teda není? Proč se to zase řeší až následně?


Já si pořád myslím, že ta norma je nesmyslná, nebo by tam měl být větší prostor pro výjimky. Obzvlášť u rekonstrukcí ulic s tramvajovou tratí. Tady je to krásně vidět - možnosti dle norem jsou:
a) semafor - u ulice s provozem jaký je na Údolní nesmysl, zbytečné zdržení pro všechny (a zbytečné náklady)
b) ostrůvek uprostřed (resp. by asi musely být dva z každé strany kolejí) - nevejde se
c) zúžení ulice ze stran - vytvoření kolizního místa auto X tram, u frekventovanějších ulic vytváří zácpy, zdržení jak pro IAD, tak pro MHD
d) místo pro přecházení - to je, jako by tam nebylo nic

Takže místo, aby se tam udělal normální přechod, tak se tam kvůli normám, které měly zvýšit bezpečnost, raději neudělá nic a bezpečnost se naopak zhorší (pokud tam přechod dříve byl, na Údolní, pravda, žádný nebyl ani před reko). Nebo vznikne takový paskvil s jízdním pruhem zúženým na polovic jako, teď si nevybavuju, v Líšni tuším? Proč ale na Údolní nejsou přechody ani na výjezdech z těch bočních ulic, kde předtím byly, je mi záhadou.

Pokud skončila Líšeňka na odvolání proti územnímu rozhodnutí, ta to leží na magistrátu, na odboru pro územní plánování nejspíš. A tam si to poleží asi dost dlouho.

A co je větší vzdušný zámek? Při správné součinnosti politiků, může být přesun na BVV o dost reálnější akce, než obnovení TT do Líšně.

Skvělé,takže opět stavějme vzdušné zámky a nebude nic. Koneckonců skoro 15 let se tramvaje stěhují z Líšne na Purkyňovu. Pokud bych už stěhoval vozy z Líšně do Pisárek, tak v areálu BVV stojí ve slušném stavu bývalá vozovenská hala. Ovšem Líšeň bych v každém případě jako depozitář ponechal.

Mimochodem, zrušení vlečky je počítáno i v případě pokud by zůstalo nádraží v centru.
Ale tak mě napadlo, že celá vlečka by se rušit nemusela, když na Poříčí je odbočka na vlečku.
To by stálo za úvahu.

Vlečka k BVV však zrušena býti má. Z hlediska turistického potenciálu je poloha nevhodná, ale je to možná i časem jízdy. Přímá tramvaj by tento problém mohla řešit.

K poslednímu příspěvku se musím přidat, nicméně dneska to je ale utopie. Pokud se o tom (případně jiné vizi) bude mluvit, může se to časem změnit...

Otázka je nakolik je potřebné lpět na líšeňském areálu a nakolik by bylo výhodnější se ve spolupráci s městem poohlédnout po nějakém vhodnějším prostoru. Minimálně z hlediska turistického potenciálu je současná poloha depozitáře dost nevhodná. Jako alternativa se jeví třeba areál BVV, který je dobře dostupný a má funkční kolejové napojení jak síť DPMB tak SŽDC. Pokud by se někdy obnovila stará trať do Líšně, dal by se opuštěný depozitář s velkou výhodou využít jako krytá odstavná plocha pro provozní vozy.

Stránky možná zajímave, nevím, jak jsou dnes aktuální a funkční. S Líšní by samozřejmě chtělo pohnout, otázka je, jak na to. Cestou mohla být mohla obnova tratí ze Stránské skály, kdy by se určitě s areálem v Líšni něco muselo udělat - a koneckonců je vyprojektováno co. Jak to dopadlo víme všichni, resp. vlastně nevíme. Skončilo to vydáním územního rozhodnutí ÚMČ Líšeň a odvolacím řízením na MMB. Co je dál nevím.
Na druhou stanu se podařilo získat letos na přípravu vozů na oslavy 150. výročí dotaci od MMB, takže v případě politické podpory existuje cesta, jak dostat do muzea i městské peníze. Možná by tímto směrem cestou postupných kroků šlo něčeho dosáhnout. Bohužel z řady příčin zde přetrvává určitá rivalita mezi TMB a DPMB, jejimž výsledkem je budování sbírky "retro" vozů. Což není nutně špatně, ale svým způsobem je to na úkor historických vozů muzea. Samozřejmě je mezi muzeem a DPMB odlišný náhled na to, v jakém režimu tato vozidla provozovat - což je logické. Bohužel přetrvával názor "nemůžeme investovat do cizího majetku" a "ať to jezdí, ale ať to nic nestojí". Také se jasně ukazuje, že úroveň renovací v 60. a 70. letech byla poplatná době a stav takto opravených vozu dnes již nevyhovuje (to není otázka nějakého "chátrání" v Líšni).
Ovšemi pro údržbu historických tramvají je kolejové spojení z Líšně zásadní, aby totiž mohly být převáženy do ÚD a zpět dle potřeby. Od menších zásahů by se pak třeba dalo dospět i k celkovým GO a renovacím. To už ovšem vyžaduje roční prostředky v řádu milionů Kč a i tak by to byl běh na dlouho trať, třeba jen s ohledem na omezenou kapacitu dílen.

https://mhd-lisen.webnode.cz/o-nas/

Muzeum MHD Brno-Lisen

Poslední zprávy o křižovatkách a síti ulic, resp. okruhu asi patří spíš do sekce Urbanismus, kdyžtak to tam může někdo z moderátorů přesunout, díky.

Jak říkám, to propojení ramp není z prostorového hlediska možné, protože jedním z hlavních cílů, proč existuje kruháč nad tunely, je možnost jet od Svitav na Dobrovského nebo rovně na pokračování Hradecké a současně, aby pokračující doprava do města jela trochu pomaleji a nevalila na křižovatku s Táborem osmdesátkou, jak to šlo v dobách před otevřením tunelů.
Souhlas, že Přívrat je složitější, ale pořád je jízda tudy na Hradeckou rychlejší, než na druhou stranu směrem nad tunely po Korejské na Zborovskou, která bývala ráno zasekaná, co si vybavuju z četných cest z Přívratu na práva (cca. období 2011 - 2013).

Kdyby se dalo odbočit vpravo na Kovařovicovou, byl by problém vyřešen.

Nechci propojit až galerii, ale ještě před kruháčem, kde jsou obě komunikace v jedné rovině.

Tak objet celé Žabiny, abych se dostal rychleji na Šumaffskou by mne fuckt nebavilo. Kdyby tohle napadlo víc lidí, tak má t34/36 utrum, bo Přívrat je dost složitá křižovatka.