Se s Robertem nechci přít, má ostatně pravdu. Ale komu se nikdy nic nestalo a kdo se celou svou řidičskou kariéru věnuje řízení zcela stoprocentně. Tak jako jsem v Hradci Kralové jel před deseti lety na červenou, bloudil jsem, několik křižovatek bylo za sebou "jeď rovně", ale před každou byl jízdní pruh "rovně" vyznačen jinde, tu vpravo, tu vlevo, do toho různé ostrůvky atd, až jsem sám sebe natolik zaměstnal změnou jízdních pruhů, že jsem jakejsi semafor pro chodce prostě přehlídl (přechod, nikdo nešel, tak jsem jel).
Kdo mi bude tvrdit, že se mu nikdy na silnici nepodařilo nic takovou nepozorností "zmrvit", na toho mám nachystanej test. V kredenci budete mít léta letoucí nádobku se solí a s cukrem. Na co to označovat, ta vlevo je cukr a ta vpravo sůl, dyť to znám a nikdo jinej mi tam neleze. A pak si pozvete bábu Julču, ta si ocukruje kafe a nádobky prohodí. Kdo z vás si posolí štrůdl, vyhrál.
A tak na zbytku semaforů v celé republice je napravo od červené šipka doprava, jenom u nás u hřbitova je napravo šipka rovně a my se škodolibě šklebíme když se na to někdo nachytá - dyť dobře mu tak přece.
Fakt, že na případnou šipku doprava musím dávat přednost chodcům na přechodu, je irelevantní, protože kdo si nevšiml směru šipky, odbočoval doprava, chodci nešli tak hurá jel, jé bum ona tam kromě chodců má volno ještě šalina :) Jenže na to tu taky nejsme moc zvyklí, že by (jako v Plzni) jezdila šalina "u krajnice" (byť u hřbitova má vlastně své vlastní těleso, hele neměl by tam nakonec být železniční kříž jako u kamenolomu, aby vznikla situace, kdy je železniční přejezd řízen trojbarevnym semaforem....
)
.