Vážně u nás tohle někdy jezdilo, nebo má Transphoto (nepříliš překvapivě) chybu?

Bylo to lehce vyčerpávající, ale myslím že už to chápu Děkuji všem. A teď ještě k té 3502 ... máte někdo ňáký fotky nebo aspoň info jak probíhá rekonstrukce?

To byl právě problém sběračů na trolejbusech 31Tr v prvních týdnech provozu, kdy docházelo k jejich lámáni. Nyní již jezdí s vyztuženými sběrači.

Rozklad síly působící na trolej musí být vždy stejný bez ohledu na tvar tyče, klidně tam může být uzel místo rovného/zahnutého klacku. (Za předpokladu, že je botka volně pohyblivá a tyč dostatečně pevná.)
Síla ve směru tečny se rozkládá na složku kolmou k troleji (svisle vzhůru) a na složku dopřednou. A tyto tři síly jsou vždy stejné, bez ohledu na tvar tyče. Hotovo, tečka.



Ale intuitivně také cítím, že ohnutým klackem se zatlačí líp. Tak kde je háček?

Akce a reakce. Stejně velkou kolmou silou, jakou tlačí botka na trolej, bude trolej tlačit svisle dolu na botku. A tato svislá síla se rozloží na složku podélnou s tyčí (což tyč bez jakýchkoliv problémů zvládne) a složku kolmou k tyči -- tedy namáhání ohybem, které bychom chtěli minimalizovat. A čím je tyč kolmější k troleji, tím je ohybová složka menší.

PS: to snížení ohybového namáhání je vykoupeno vyšší podélnou silou, ale tyče obecně jsou stavěné na zvládání podélného tlaku. Kvůli podélnému tlaku v koncové části ale bude více namáháno to místo zalomení -- a bude nutné posílit místo zalomení. Díky tomu, že zalomení je blíže ke středu otáčení, nemá tam dodatečná váha (kvůli zpevnění) tak negagivní účinky, jako by měla na konci tyče (je to kratší páka).

Někdy v týdnu dodám fotografii měřicího zařízení. Přítlak se skutečně měří při dosednutí botky na vodorovnou plochu umístěnou v dané výšce, tudíž by přítlak neměl záviset na výšce troleje.
Zjistím podrobnosti. Samotného mě zajímá, jak to je se zahnutými konci sběračů.

Tak ono je to pouze moje teorie, mohu se mýlit. Nicméně předpokládam, že se přítlak měří na laně, tudíž v místě jeho upevnění ke sběrači - tedy ještě před zahnutým koncem. Tady opravdu rozdíl mezi rovným a zahnutým sběračem není.
Myslím, že též záleží na poloze (stažení) sběrače. V každé poloze asi přítlak stejný nebude. Konec sběrače se pohybuje po kruhové dráze a přítlak bude v každém místě tečně k tomuto oblouku. Při styku s trolejí je tedy nutno přítlak dle úhlu sběrače a troleje rozdělit na svislou a vodorovnou složku. Navíc ani síla pružiny nebude všude stejná, ale se zdvihem bude klesat.
Pokud tedy budu uvažovat extrémní případ, kdy by vyška troleje byla stejná jako délka sběrače (a ten tedy svíral se střechou i s trolejí úhel 90 stupňů), pak by byl už přítlak ve svislém směru nulový. Pokud bych použil v takovém případě sběrač do "L", který by byl za této situace rovnoběžně se střechou a na konci zalomen kolmo vzhůru těch nějakých 5 m, pak bych i v místě botky měl pořád maximální přítlak (pravda u takového sběrače by trolej nemohla klesnout níž).
Na podobném principu bude asi fungovat to zahnutí konce sběrače. Možná tam bude jíné rozložení sil, protože je jiný úhel styku konce sběrače s trolejí. A určitě má na konci trochu větší přítlak z titulu toho, že je zahnutý sběrač víc sklopený ke střeše, než ten rovný. Resp. bude mít stejný přítlak na o něco málo vyšší troleji.

V tom případě bych měl ještě otázku, který přítlak myslíte v první větě. Protože při seřizování přítlaku, jak správně píšete, pomocí napínání pružin sběrače se měří hodnota právě kolmé složky, resp. velikost síly, kterou působí botka na vodorovnou plochu.

Přítlak je samozřejmě stejný, daný napnutím pružin sběrače. Ale při jeho zahnutém konci síla působí na trolej více v kolmém směru, takže v místě styku botky s trolejí skutečně může být ta kolmá složka přítlaku vyšší.

Mám za to, že přítlak by neměl být ani vyšší, jak stanovená hodnota, s tím že i standardní sběrače, tj. nezahnuté, by šly seřídit na vyšší hodnoty. Nemusely by se kvůli vyššímu přítlaku dosazovat jiné sběrače, tzn. přítlak obou sběračů je stejný. Myslím si, že spíše je výhoda těchto sběračů v lepším přenosu sil a stabilitě, ale byl bych rád, kdyby to např. OndraS potvrdil nebo vyvrátil. Snažil jsem se najít v materiálech, co mám k dispozici, hodnoty těch přítlaků, ale bohužel jsem je nenalezl.

A nebude určitá výhoda zahnuté faje i v lepším přítlaku na drát? Už jsem vypozoroval, že kde s trolejákem, který má tyhle sběrače, můžu určitým místem projet trošku svižněji, kdežto s rovným sběračem mi to vypadne. I když připouštím, že těch faktorů vypadení může být víc, botka, stahováky, atd..

Maulincio: Výhoda je v podstatě jenom v místech s nízkou výškou trolejí (viadukt u Hlavasu) - "faje" nedrhne o drát :)

Má někdo ňáký fotky z reko. 3502?

A mohl bych se ještě zeptat... 3019 byl osazen zahnutými sběrači? V čem sou takový sběrače lepší než rovný?

No právě, kloubová solárka mi přijdou co do designu unifiku dost bez nápadu. Jo, kdyby se barevně vycházelo z vozidel 21/22Tr, bylo by to jiný kafe.

Nevidím důvod, proč by se grafické provedení mělo lišit od stávajících kloubových Solarisů.

A bude se nějak řešit grafické provedení kastle 26Tr, nebo to bude standardní červenobílá klasika?

Budou to karoserie 3. generace. De facto v provedení Plzeň (ty poslední s baterkama).

Dle článku na webu Zdopravy.cz budou první tři 26Tr dodány v březnu, zbylých sedm do srpna. Nešlo by nějak zařídit další výběrko? Mohlo by se přikoupit ještě tak 15-20 kusů

Vzhledem k tomu, že nové kastle nejsou ještě schváleny (patrně zejména DÚ, viz Slovensko) a termíny jsou alespoň podle jednoho z doplňujících dotazů u VŘ na knop (dlouhá dodací lhůta baterií), tipoval bych to na karoserii 3. generace.

Dotaz od někoho, kdo s trajfem příjde ve spojení jen když se to před ním vleče po ulici: Ty trajfy od Solarisu budou v designu jako ten teplickej, nebo budou mít už tu novou kastlu? Myšleno to co má Žilina akorát u nás v sóle.

SOR do Brna ani do Bratislavy žádné trolejbusy nedodal. Vždy to byla Škodovka a trolejbusy s karosérií různých výrobců.
Vítězství mě vlastně nepřekvapuje. I když poté, co Zliner zvítězil 2× ve výběrku na autobusy s vozy s výškou 3,34 m, ač přípustná výška byla 3,30 m, jsem byl hodně na vážkách.

Tak tohle je pro mě příjemné překvapení . Čekal jsem zase nějakej Sor, v tohle jsem nedoufal... Ale jedna věc zůstala nezodpovězena - bude se jednat (bohužel) stále o 3.generaci? Vím, že se v Žilině testuje 27Tr s novou kastlí, tak snad...když by se zadařilo...

Ještě jedna věc - jaká by mohla být evidenční čísla? Předpokládám novou řadu, možná 3101-3110?

SOR snad už do šalingradu trajfy dodal, no akorát byly kloubové, neměly klimu do salónu a byly bez bateriového pohonu. Ale to snad takový rozdíl není. Do Blavy dodal s klimou (jak si zákazník řekl), takže asi jde jen o ty baterie, které se údajně stejně nemají používat.

Mňa to neprekvapuje, veď SOR ani nemohol prejsť výberkom.

To mě celkem překvapuje. A co budou dělat s tím Acumariem, vybaveným přesně pro Brno?