Nepřečtené příspěvky | Zobrazit aktivní témata




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 347 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 14  Další
Autor Zpráva
Offline
PříspěvekNapsal: 08 srp 2020 23:08 

Příspěvky: 1552
Od: 23 říj 2012 11:06
Bydliště: na křížení trolejbusu 25 s devítkou
Janaťák: Ano, je myšlená zatáčka od Veveří k České, ne přímo u zastávky vedle Ústavního soudu, na ni z dané pozice už nebylo vidět, když jsme projížděli od Stopařa čelem k Bílému domu a dál na Obilňák.

_________________________________
Jaro, léto, podzim a zima: nejlepší podnební pás.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 08 srp 2020 21:52 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 3738
Od: 25 led 2006 16:11
Bydliště: všudezdejší
Cracatit - jestli je míněno esíčko v prostoru Žerotínova náměstí, tak je vyměněn pouze levý oblouk při pohledu od Veveří. Následující pravý oblouk před zastávkou Česká zůstává v původním stavu.

_________________________________
Zkratka je většinou delší, zato horší cesta


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 08 srp 2020 21:31 

Příspěvky: 1552
Od: 23 říj 2012 11:06
Bydliště: na křížení trolejbusu 25 s devítkou
Vídeňská je dlouhodobě šalinový tankodrom, hlavně okolo obou zastávek Celní a Milosrdných bratří. Mezi zastávkama a pak dál k Poříčí je jízda celkem hladká, nejlepší stav je podle mě mezi Polní a Poříčí, dál od řeky je to horší. Jinak jezdím na přestup na Dunajské a od Švermovy je jízda hladká a tichá, většinou dělá největší randál styk na mostě "U Hřiště" nevím, jestli to píšu správně, prostě zhruba uprostřed mezi Švermovou a Osovou. Jízda dolů z Osové na Dunajskou bývá většinou hladká a dost svižná, pokud se to řidič nebojí trochu pustit.
Jinak jsem jel včera okolo rektorátu MUNI a Bílého domu, začátek Veveří vypadá dost připraveně podle popisu vidících spolujezdců v autě, prý kolejnice v esíčku vyměněné a začátek samotné Veveří postupně navazuje a vypadá na to, že se bude brzo asfaltovat. Nic bližšího k tomu nevím, jen jsme jeli okolo po "malém okruhu."

_________________________________
Jaro, léto, podzim a zima: nejlepší podnební pás.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 07 srp 2020 22:37 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 6294
Od: 15 dub 2008 16:23
Bydliště: Žlutý kopec
Po dlouhé době jsem se dostal do oblasti Lískovce, kde jsou tuším koleje ještě na dřevěných pražcích (?) a jízda byla pěkně tichá, i když to řidič osolil. Takže zároveň i svižná. Každopádně dojezdem na Vídeňskou to skončilo, aby si člověk neodvykl od tankodromu.
Upřímně byl obrovský rozdíl porovnat dvě části jízdy, v jednom úseku jízda tichá a bez výkyvu vozidla, v druhém přesný opak.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 28 črc 2020 14:02 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
Pro zajímavost: náhodou jsem narazil na letošní diplomku z VUT, která krom porovnání evropských kcí řeší na konci i Nové Sady. Už při zadání asi bylo zamýšleno panely ponechat, zajímavé je proužné upevnění W21 použité ve všech příčných řezech...

https://www.vutbr.cz/studenti/zav-prace/detail/126285


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 28 črc 2020 09:02 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
:)

tak bokovnice a tráva jistě přispějí ke snížení oproti současnýmu stavu, samozřejmě spolu se samotnou výměnou kolejnic a pásem pod nimi

ale z ponechání panelů a absence antivibrační rohože (částečná rekonstrukce) je jasné, že by šlo udělat i víc...ale není to obytná zóna a stejně tam jezdí dost aut, takže bych se nevzrušoval

ale upřímně u projektu mediálně propagovaném jako zelené plíce Brna bych čekal kompletnější rekonstrukci, že panely půjdou pryč a navrhne se sem rohož, lože a pražce...docela mě to překvapilo


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 28 črc 2020 08:55 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 2400
Od: 05 úno 2007 18:12
Bydliště: Brno, Haškova
mnadenicek píše:
Aha, já tam byl, když všechno teprve sundávali. Co to tam prováděj...ach jo, to je nějakej propustnej výzisk (tady to fakt není hubenej beton), leda pro odvodnění, ale trativod tam není asi...nevím ty jo. Kolejnice bych u zatravněnýho krytu asi dělal žlábkový spíš. Nevím jestli tady bude klasický zelený kryt nebo ty prefabrikáty z lisovaných hader od brensu, co se dávali v Ově a Košicích. Každopádně bych pod to dal pražce. Hluk bude slušnej od těch panelů (ani rohož pod nima asi není - ty panely tam leží tak, jak byly, nikdo s nima nic nedělal, ne?). Tráva nahoře už to nevytrhne. Vypadá to jako pěknej kočkopes!

Město však tvrdilo k hluku (tvrdí) toto:

Kombinace pryžových bokovnic na kolejnicích a travnatých ploch navíc společně povede ke snížení hlučnosti z dopravy, zelené pásy budou také snižovat prašnost v této frekventované lokalitě.
Tak co si mám vybrat? Z diskuse tady nyní to vypadá tak, že výsledek se moc nedostaví, podle tvrzení pro město ano.

_________________________________
Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian

Můj nový web o severním okolí Brna


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 28 črc 2020 08:23 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
Aha, já tam byl, když všechno teprve sundávali. Co to tam prováděj...ach jo, to je nějakej propustnej výzisk (tady to fakt není hubenej beton), leda pro odvodnění, ale trativod tam není asi...nevím ty jo. Kolejnice bych u zatravněnýho krytu asi dělal žlábkový spíš. Nevím jestli tady bude klasický zelený kryt nebo ty prefabrikáty z lisovaných hader od brensu, co se dávali v Ově a Košicích. Každopádně bych pod to dal pražce. Hluk bude slušnej od těch panelů (ani rohož pod nima asi není - ty panely tam leží tak, jak byly, nikdo s nima nic nedělal, ne?). Tráva nahoře už to nevytrhne. Vypadá to jako pěknej kočkopes!


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 27 črc 2020 22:39 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 1064
Od: 22 pro 2008 22:51
Bydliště: PoŠuKov, 2. část
mnadenicek píše:
No zrovna Sady jsou tak z '94 myslím zhruba, tak buď se tehdejší KSC (kamenivo zpevněné cementem) rozpadlo nebo to ještě tehdy neprováděli. Možná je to kvůli odvodnění, protože zakrytí panelama není zrovna 100% nepropustné (to se většinou kombinovalo s roštem na pražcích), docala mě tady ta kombinace překvapila. Proč jsou tam panely, když to není pojížděný busama - nebo to mělo snad být pojížděný... Já bych je vyhodit pryč a dal to na betonový pražce, řádně podbitý.
Asi jsme si nerozuměli. Myslel jsem nový Nový sady po rekonstrukci, viz foto. Zde je podle mě i po rekonstrukci jen jakejsi nejlevnější štěrk... možná i ten původní, co vyhrabali. Zato kolejnice jsou asi jako jediné na stavbě nové. Také nechápu, proč tu nejsou nové bezžlábkové kolejnice na betonových pražcích jako na zatravněných tratích v Praze, mohli jsme mít dokonale odhlučněnou trať. Uvidíme, jak to bude s hlučností na panelech.
Na poslední fotce je Veveří, kde už to boční vylití trochu připomíná beton. :pray: Ale stále to tedy neřeší pevnost uchycení kolejnic. (omlouvám se, nejde mi sem vložit fotky v lepší kvalitě)
Příloha:
20200724_192221_optimized.jpg
Příloha:
20200724_192147_optimized (1).jpg
Příloha:
20200717_080752_optimized.jpg


Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 27 črc 2020 08:19 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
No těžko říct, faktorů je celá řada: poloměr oblouků, náhlá změna nedostatku převýšení (oblouk bez přechodnic) a s tím související typ tramvají (pevné podvozky), intenzita silničního provozu (příčný přejezd a hlavně podélný přejezd busů ve sdružených zastávkách), stav GPK a vady kolejnic - vibrace, typ konstrukce - upevnění, styk asfaltu s kolejnicí (je tam bokovnice a prořez vyplněný zálivkou?) a samozřejmě samotný asfalt a možnost jeho zpracování (řádné zhutnění v malých prostorech u křižovatkových konstrukcí a mezi kolejnicí a kaselákem)....
Opravdu těžko z toho vypíchnout samotná upevňovadla, ale jakmile se namáháním povolí, tak asi to začne mít jistý vliv, ale základ je, aby se upevnění nepovolilo:) Chce to projet si Prahu, kde už W-tram maj někde dlouho docela (z hlediska životnosti asfaltu) a udělat si obrázek.
Např. v Ostravě docela nedávno, když se dělala nádražní, tak ta je normálně na dubových pražcích s asfaltovým krytem. Zajímavá možnost (myslím že v Olomouci) je použít betonové pražce v kombinaci s prolitím štěrkového lože pryskyřicí - vznikne jakási "ztužená jízdní dráha", která je propustná a dá se použít pod zatíženým krytem z dlažby..


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 26 črc 2020 23:36 
Moderátor
Uživatelský avatar

Příspěvky: 5742
Od: 11 dub 2010 15:05
Bydliště: Juliánov
Výhody použití VUIS panelů v křižovatkách samozřejmě chápu. Docela by mě zajímalo jak moc souvisí poruchy asfaltobetonového obrusu kolem kolejnic právě s použitím panelů VUIS/DZP. Zrovna v Brně to není s čím srovnat a v jiných městech člověk většinou nemá o konstrukci dané TT přehled.

_________________________________
Šotouš bez foťáku, je jako tělo bez duše. :-)

"fejsbůk" BMHD.cz


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 26 črc 2020 22:36 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
Dokud drží upevňovadla, tak jak mají, tak je to v pohodě. Příčná stabilita je navíc podpořena rozchodnicemi, kterými jsou k sobě oba kolejnicové pásy sešroubovány. Nemyslím si, že je to hlavní problém, ale ano, v případě povolení upevňovadel (zalitých do asfaltu) může nastat posun a W-tram a jiné systémy jsou na tom uplně jinde. Tyhle DZP panely jsou ale myslím vyvinuté zejména pro křižovatkové konstrukce, kde tohle moc nehrozí a při rekonstrukci je výhoda, že umožňují mírnou úpravu řešení, jsou variabilní. Byl bych rád , kdyby se jejich použití omezilo právě na tohle.
Myslím ale, že jeden z iniciačních faktorů je nepřesnost směrového uložení kolejnic a výškového uložení panelů, tyto nepřesnosti jsou dále rozvíjeny provozem a jak se rozvíjí tyto poruchy, intenzita opotřebování od provozu postupně roste a v důsledku toho na kolejnice (a upevňovadla) působí větší a větší síly rázy. Pružné upevnění by bylo odolnější vůči silám, které upevňění povolují, takže jistá cesta byx to byla, dokonce myslím, že nad propustkem v Komárově je tato kombinace použita (z jiných důvodů).


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 26 črc 2020 20:34 
Moderátor
Uživatelský avatar

Příspěvky: 5742
Od: 11 dub 2010 15:05
Bydliště: Juliánov
mnadenicek píše:
Hubeným betonetem se vybetonuje prostor mezi nimi a L-prefabrikáty ohraničující těleso TT a mezi nimi navzájem. Pod panely je každopádně štěrkodrť 4/8, která se urovná pomocí takového přípravku (kterej už většinou vypadá trochu ohle:) a na tu se panel posadí. Od toho je odvislá přesnost výškového řešení. Nemyslím si, že ten hlavní problém je držebnost kolejnic k panelů, i když jak jsem psal před pár hodinami, bylo by možné použít nějakou variantu pružného upevnění. Na Czech Raildays jsem před pár roky viděl nějaký pražec s podobnou drážkou jako v panelech a k tomu dělané pružné upevnění od Vosslohu. Ja fakt, že asfalt ty šrouby nepodrží uplně a můžou se někde povolovat, ale nevím, to musí říct někdo, kdo takovou kolej už rozebíral - u pružných svěrek je známo, že si tam ten prostor v asfaltu tím pohybem udělají násilím.

Předesílám, že nejsem kolejář. Nicméně, pokud je problém v rozpadu GPK, očekával bych, že uchycení upevnění do příčné ocelové drážky VUIS panelu bude mít menší odolnost proti příčnému posunu, než upevnění zabetonované do betonu.

_________________________________
Šotouš bez foťáku, je jako tělo bez duše. :-)

"fejsbůk" BMHD.cz


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 17:30 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 8796
Od: 10 čer 2004 11:19
Za hlučností je víc věcí. A to včetně typu a stavu podvozků. ČKD povětšinou rachotěj dost hrozně. Duewagy nejsou ani slyšet. Krásně to bylo slyšet na porovnání RT6N1 a RT6S1. A v Brně s Komforama a Pluskama.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 17:06 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
No zrovna Sady jsou tak z '94 myslím zhruba, tak buď se tehdejší KSC (kamenivo zpevněné cementem) rozpadlo nebo to ještě tehdy neprováděli. Možná je to kvůli odvodnění, protože zakrytí panelama není zrovna 100% nepropustné (to se většinou kombinovalo s roštem na pražcích), docala mě tady ta kombinace překvapila. Proč jsou tam panely, když to není pojížděný busama - nebo to mělo snad být pojížděný... Já bych je vyhodit pryč a dal to na betonový pražce, řádně podbitý.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 16:53 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 1064
Od: 22 pro 2008 22:51
Bydliště: PoŠuKov, 2. část
mnadenicek: Tak zrovna na Nových sadech je mezi panely VUIS a L-prefabrikáty něco jako udusaný písek či šotolina. To má být ten "hubený beton"? e_smile


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 16:42 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
Hubeným betonetem se vybetonuje prostor mezi nimi a L-prefabrikáty ohraničující těleso TT a mezi nimi navzájem. Pod panely je každopádně štěrkodrť 4/8, která se urovná pomocí takového přípravku (kterej už většinou vypadá trochu ohle:) a na tu se panel posadí. Od toho je odvislá přesnost výškového řešení. Nemyslím si, že ten hlavní problém je držebnost kolejnic k panelů, i když jak jsem psal před pár hodinami, bylo by možné použít nějakou variantu pružného upevnění. Na Czech Raildays jsem před pár roky viděl nějaký pražec s podobnou drážkou jako v panelech a k tomu dělané pružné upevnění od Vosslohu. Ja fakt, že asfalt ty šrouby nepodrží uplně a můžou se někde povolovat, ale nevím, to musí říct někdo, kdo takovou kolej už rozebíral - u pružných svěrek je známo, že si tam ten prostor v asfaltu tím pohybem udělají násilím.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 16:21 
Moderátor
Uživatelský avatar

Příspěvky: 5742
Od: 11 dub 2010 15:05
Bydliště: Juliánov
Naxashi píše:
OndraS: Když jsme u zvuků šaliny a jak mohou být „šoto-technicky pěkný“, tak za mě jednoznačně Varia a staré dobré RT6.

Co si vybavuju, tak RT6 byly snad nejhlučnější novodobé tramvaje jaké kdy v Brně jezdily.

Domis píše:
Robert: Na Nových sadech jsou použity tzv. velkoplošné podkladové panely VÚIS a vyměňují se jen kolejnice, 26 let staré podkladové panely se jen čistí a vyrovnávají. Ostatně nově se Brně zřizuje VÚIS prakticky všude (i na Plotní) Je otázka proč, protože jinde v ČR se tato technologie už nepoužívá, maximálně pod kolejovými kříženími. V Praze ji jako zastaralou opouštějí zcela. Nevýhoda je obdobná jako u BKV panelů, jednotlivé panely jsou sice přesně naskládány vedle sede a zasypány, ale to nezabrání tomu, aby se vlivem zatížení a provozu trochu nehnuly. Výsledek jakéhokoli pohybu či pnutí panelů je rozpad GPK.

Něco o technologii je zde:https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041495

Pokud se nepletu, tak VUIS panely se už několik let zabetonovávají (i když možná ne vždy). Nicméně, jádro problému s držebností GPK bude ve způsobu upevnění kolejnic k panelům.

_________________________________
Šotouš bez foťáku, je jako tělo bez duše. :-)

"fejsbůk" BMHD.cz


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 14:45 

Příspěvky: 272
Od: 24 lis 2017 11:40
Domis píše:
Robert: Na Nových sadech jsou použity tzv. velkoplošné podkladové panely VÚIS a vyměňují se jen kolejnice, 26 let staré podkladové panely se jen čistí a vyrovnávají. Ostatně nově se Brně zřizuje VÚIS prakticky všude (i na Plotní) Je otázka proč, protože jinde v ČR se tato technologie už nepoužívá, maximálně pod kolejovými kříženími. V Praze ji jako zastaralou opouštějí zcela. Nevýhoda je obdobná jako u BKV panelů, jednotlivé panely jsou sice přesně naskládány vedle sede a zasypány, ale to nezabrání tomu, aby se vlivem zatížení a provozu trochu nehnuly. Výsledek jakéhokoli pohybu či pnutí panelů je rozpad GPK.

Něco o technologii je zde:https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041495


Tak velký argument pro VÚIS panely vs. W-tram a jemu podobné je prý lepší rozebiratelnost konstrukce pro případnou opravu inženýrských sítí, ale považuju to za hloupou výmluvu. Ono, všechno jde vybourat. Každopádně, když už dělám takovou trať s pevnou jízdní dráhou obnovím všechny sítě, které ji podcházejí a tato potřeba je minimalizovaná. Navíc existuje možnost protlaku. Je to v Brně docela smutné.
V Olomouci třeba o VÚIS panelech nechtěli ani slyšet. Drobné nepřesnosti GPK nevadí v křižovatkách, kde se jezdí pomale a tuhost výhybkových konstrukcí to podrží všechno líp., Tady je to myslím v pohodě (možná bych doplnil pružné upevnění), ale navrhovat to i všude jinde v ulicích je podle mě špatně. Třeba na Cejlu, co se dělal loni se to hodně nepovedlo, doporučuju zkusit si to projet v EVu vzadu směrem z centra.
Zajímalo by mě jaký maj v Praze zkušenosti třeba s tíhle: https://www.prazsketramvaje.cz/view.php ... 2009120101


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 14:42 

Příspěvky: 2435
Od: 01 úno 2006 10:39
Bydliště: Brno
Zajímavé, že na tomto fóru se diskuze často stočí uplně jinam, hlukem nebyl myšlen zvuk výzbroje, ale randál od kol, mlácení na vyhybkách, randál od kolejí a to, že ta šalina je prostě slyšet na sto honů že jede, často je to jak pojízdné železářství, podobně hlučné vozy v Německu či Rakousku byly naposled dvounápravové, čtyřnápravové a kloubové jsou většinou už tiché jak šepot a o nízkopodlažkách ani nemluvě, zvuk výzbroje na toto nemá žádný vliv a ani o něm nebyla řeč.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 13:44 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 1240
Od: 17 črc 2010 21:41
Bydliště: Krno
Domis píše:
Ostatně nově se Brně zřizuje VÚIS prakticky všude (i na Plotní)

No jo, pak není divu, že tam budou muset dávat (pokud se něco nezměnilo) protihlukové stěny (což mi připadá v ulici se zástavbou naprosto absurdní a jsem zvědav, jak to bude v reálu vypadat, na vizualizacích to pro jistotu není), aby se splnily hlukové limity. Na západě raději postaví trať a vozidla tak, aby žádný hluk při průjezdu nedělaly.

_________________________________
Ano, jsem to já, Fantomas...


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 08:58 
Uživatelský avatar

Příspěvky: 1064
Od: 22 pro 2008 22:51
Bydliště: PoŠuKov, 2. část
Robert: Na Nových sadech jsou použity tzv. velkoplošné podkladové panely VÚIS a vyměňují se jen kolejnice, 26 let staré podkladové panely se jen čistí a vyrovnávají. Ostatně nově se Brně zřizuje VÚIS prakticky všude (i na Plotní) Je otázka proč, protože jinde v ČR se tato technologie už nepoužívá, maximálně pod kolejovými kříženími. V Praze ji jako zastaralou opouštějí zcela. Nevýhoda je obdobná jako u BKV panelů, jednotlivé panely jsou sice přesně naskládány vedle sede a zasypány, ale to nezabrání tomu, aby se vlivem zatížení a provozu trochu nehnuly. Výsledek jakéhokoli pohybu či pnutí panelů je rozpad GPK.

Něco o technologii je zde:https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041495


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 08:19 

Příspěvky: 1425
Od: 04 bře 2012 23:26
OndraS: Když jsme u zvuků šaliny a jak mohou být „šoto-technicky pěkný“, tak za mě jednoznačně Varia a staré dobré RT6.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 07:12 

Příspěvky: 1693
Od: 22 led 2006 12:56
Bydliště: Brno
Jako dítě si pamatuj, že se v tom esíčku nevyhly ani dvě T2/T3. Pak to při kompletní rekonstrukci předělávali a rozšiřovali (kačeny už tu jezdily) a udělali to do současné podoby.


Nahoru
 Profil  
 
Offline
PříspěvekNapsal: 24 črc 2020 06:30 

Příspěvky: 5312
Od: 27 úno 2010 07:40
To asi není to dřevěné udělátko, co jsem teď viděl používat při instalaci kolejnic na Nových sadech, že? :-)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 347 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 14  Další

Nepřečtené příspěvky | Zobrazit aktivní témata


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Tin a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
Právě je 27 lis 2020 08:06
Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Fórum běží na systému phpBB
Pro BMHD.cz vytvořil mceza | © 2011-12 [mceza.com]